Vliv přípravku GVARANAL na ovlivnění únavového syndromu u onkologicky nemocných a zdravotnických pracovníků.
Kocák I., Ostřižková L., Palácová M., Kocáková I., Kebedeová D.
Chronický únavový syndrom je nosologická jednotka různě vyznačenou intenzitou projevu, symptomatologii a s dosud ne zcela jasnou patogenezí. Diskutuje se o jistém původci, o komplexní imunitní poruše, vrozené vnímavosti, stresovém faktoru. není zcela jasné, zda aktivace chronických virových infekcí není spíše následek a původní jev onemocnění, charakterizovaného poruchou imunity. Imunitní odchylky byly popsány ve snížení hladiny protilátek Ig A a zvýšení Ig M. V buněčné imunitě je nápadný pokles počtu T lymfocytů, tzv. pomáhajících lymfocytů. Dále byla popsána snížená tvorba interferonu a interleukinu, tzv. tkáňových působků, ovlivňujících imunitní reakce organismu. Vzhledem k výše popsaným změnám lze předpokládat, že podobné odchylky budou zaznamenány i u onkologických pacientů, i když u těchto pacientů případný únavový syndrom bude mít ještě komplexnější příčinu dnes danou samotným průběhem základního onemocnění a léčbou.
Únavový syndrom je charakterizován snadnou unavitelností, špatným spánkem, po probuzení bez pocitu odpočinutí, poruchou soustředění, obtížným vybavováním si určitého slova či výrazu a zapamatování si přečteného, poruchou vyjadřování, neschopnosti běžných početních výkonů. Z psychických příznaků je dále možná depresivita, spavost, podrážděnost, úzkost. změny osobnosti.
V léčbě únavového syndromu se zdůrazňuje komplexní přístup k pacientovi, není obecné léčebné schéma. Jsou indikovány dle individuální potřeby imunomodulátory, antidepresiva, enzymoterapie, antibiotická terapie chron. infekcí, vitamíny, minerální prvky, symptomatické léky jako antidepresiva, a léky působící na pocit únavy a vyčerpání přímo.
Mezi poslední skupinu patří i GVARANAL tbl. Guarana (Paulinia cupana) je tropická dřevina, jejíž semena obsahuji guaranin, tanin, theofylin, theobromin, saponiny, silice, vitamin C a některé z řady vitamínů B a další látky. Preparát zpracovaný ve formě tablet, kapslí či nápojů má stimulační účinky na nervový systém, podobně jako kofein obsažený např. v kávě. Na rozdíl od kofeinu jsou stimulační účinky dlouhodobější a intenzivnější, proto se doporučuje ranní podávání. GVARANAL nemá vedlejší škodlivé účinky. Je popisováno zlepšení koncentrace, snížení únavnosti, rychlejší odeznění stresu, některé detoxikační účinky, snížení pocitu hladu, rychlejší spalování tuků, likvidace volných radikálů. Nástup účinku je uváděn do 1 hodiny, působení 6-8 hodin.
Preparát fy Hemann s.r.o., řady GVARANAL je schválen Státním zdravotním ústavem ČR a Ministerstvem zdravotnictví jako nenávykový, netoxický potravinový doplněk, který je na trhu ve formě tablet, kapslí, tinktury nebo jako orální tablety GVARANAL určené k rozpouštění v ústech. Právě posledně jmenovaný kombinovaný preparát byl předmětem zkoušení formou klinického sledování v našem ústavu. .
Studie s podáváním preparátu GVARANAL má za cíl posoudit intenzitu únavového syndromu u stresem exponovaných onkologických pacientů a zdravotnických pracovníků. bylo doporučeno podávání 1 tbl. denně, pomalu rozpouštět v ústech, v dopoledních hodinách, pět dnů v týdnu, celkem jeden měsíc. Před nasazením Gvaranalu byl vybranému jedinci (účastníkovi testu) dán dotazník zaměřený na psychické a mentální poruchy. Účastník označil intenzitu svého subjektivního pocitu u každé otázky před a po skončení podávání Gvaranalu číslem 0-4.
Celkem bylo do studie zařazeno 50 účastníků. Z řad zdravotnického personálu 20, pacientů léčených ambulantně či za hospitalizace 30. V dotazníku jsme hodnotili, u kterých otázek došlo k maximálnímu poklesu intenzity sledovaného nežádoucího jevu po skončení podávání kůry Gvaranalu. Dále byla hodnocena četnost nejčastěji se vyskytujícího jevu souvisejícího s únavovým syndromem. Byly kladeny tyto otázky v následujícím pořadí:
1. Trpíte únavností až spavostí?
2. Máte pocit svalové slabosti?
3. Považujete za stále obtížnější řešení denních problémů?
4. Máte poruch spánku?
5. Míváte pocit nedostatečného odpočinutí po probuzení?
6. Máte problémy se soustředěním?
7. Míváte občas potíže s vybavováním určitého slova či výrazu?
8. Trpíte úzkostí?
9. Býváte častěji podrážděn/a/?
10. Jste depresivní?
Hodnocení:
Celkový možný počet dosažených bodů (40) byl rozdělen úmyslně do pěti rozmezí, což má odpovídat pěti možnostem, které byly dány účastníkovi v dotazníku při rozhodnutí o kvalifikaci míry sledovaného jevu (0-4). Nula znamenala, že daný jev účastník nikterak negativně nepociťoval, naopak číslem 4 označil účastník maximálně subjektivně negativní pocit z daného jevu u určité otázky. Z počátečního ohodnocení dané otázky a ohodnocení po skončení podávání studiového preparátu by získán bodový rozdíl, který určoval míru působení Gvaranalu na otázkou popisovaný jev. Po převedení poklesu bodového hodnocení na procenta dostáváme hodnocení, kde platí, že čím vyšší procento jednotlivé dotazy obdržely při závěrečném hodnocení, tím intenzivnější bylo působení studiového preparátu na daný sledovaný jev – otázku:
ot. č. 4, 9, 13 %
ot. č. 7 12 %
ot. č. 2, 5, 10 %
ot. č. 1, 6, 10, 9 %
ot. č. 3, 8, 8 %
Počet získaných bodů od jednotlivého účastníka musel být v rozmezí 0-40 (max. 10x4, minim. 10x0). Celkový možný počet dosažených bodů (40) byl rozdělen do pěti rozmezí, což má odpovídat pěti možnostem, které byly dány účastníkovi v dotazníku při rozhodnutí o klasifikaci míry sledovaného jevu (0-4). Počet získaných bodů v jednotlivých rozmezích se následně převedl na procenta:
0 – 8 42 % mírné
9 – 16 33 % středně silné
17 – 24 10 % silné
25 – 32 8 % velmi silné
33 – 40 7 % intenzivní
Na prvním řádku je tedy nejmírnější působení preparátu na únavový syndrom a odpovídající procento dotazovaných účastníků, kteří ho takto ohodnotili. Naopak na posledních dvou řádcích je zaznamenána skupina 15 % účastníků, kteří klasifikovali studiový preparát jako velmi účinný na únavový syndrom, definovaný souhrnně dotazy 1 – 10.
Mezi nejčastěji popisované projevy únavového syndromu byly účastníky označeny následující dotazy. Procenta uvedená u skupiny čísly označených otázek udávají, u jak velkého počtu účastníku nebyl daný jev vůbec zaznamenán:
ot. č. 5, 6, 7, byla popsána v různé intenzitě všemi účastníky
ot. č. 2, 17 %
ot. č. 1, 3, 9, 25 %
ot. č. 8, 10, 33 %
ot. č. 4, 50 %
Z obou výše uvedených srovnání vyplývá, že stejný jev hodnocený co se týče poklesu jeho intenzity po podání studiového preparátu, nemusí být jevem ve sledované skupině nejčastěji se vyskytujícím.
Závěrem lze konstatovat, že ve většině případů došlo po podání studiového preparátu k poklesu bodového hodnocení u většiny respondentů, v ojedinělých případech byla zaznamenána až úplná úprava stavu. Zvýšení bodového ohodnocení (tedy zhoršení stavu po podání preparátu) bylo zaznamenáno v jednom případě u otázky číslo 7. Celkově účastníci testu hodnotili preparát příznivě, na překážku u některých byla poněkud nezvyklá chuť spojená s doporučovaným rozpouštěním v ústech.
Doslovný přepis z časopisu:
ONKOOKNO č.1/00, Občasník pacientů MOÚ Žlutý kopec 7, Brno