(Salmonella typhi, Salmonella parapythi, Salmonella enteritis, Salmonella typhi mirium a další). Účinek je vysvětlován hlavně tím, že fermentačními pochody ve střevě vznikají z oligofruktanů mastné kyseliny s krátkým řetězcem, zejména acetát, propionát a butyrát. Tyto jsou jednak substrátem pro růst fyziologických střevních bakterií, jednak některé z nich, zejména butyrát zvyšují prokrvení tlustého střeva a mimo jiné napomáhají k ulehčení reparačních pochodů zánětlivě či jinak postiženého střeva.Vlivem podpory růstu fyziologické střevní flóry pak dochází k útlumu zejména semipatogenních mikroorganismů. To je také jeden z důvodů, proč se rozpustná vláknina, tedy také inulín a oligofruktany, stávají součásti moderních specializovaných nutričních enterálních přípravků, které jsou cíleně podávány i u zánětlivých střevních onemocnění (př.přípravek Nutrodrip firmy Novatis)-př. Palacio, J.C.Robmeau, J.L.: Dietary fiber: A brief rewiev and potential application to enteral nutrition. Nutrition in Clinical Practice: 5:99-106, 1990. Práci v tomto směru je celá řada, je možno je získat prostřednictvím rešerší př. internet, Medline a podobně.
Správně se jedná o Bifidobacteriae, přítomné ve střevě (spolu s dalšími druhy: Lactobacilli, Bacteroides, Clostridia, Enterococci, Enterobacteria, H2S forming bacteria – (citace z práce: Kleessen, B. a spol., Effect of inulin and lactose on fecal microflora, microbial activity, and bowel habit in elderly constipated persons, A.J.Clin.Natur., 1997; 65: 1397-1402. Jsou grampozitivní, anaerobní. I v čisté kultuře využívají bifidobacterie k růstu spíše oligofruktózu než glukózu. Je vlastně možno říci, že vlivem inulinu dochází k selektivní stimulaci bifidobakterií v tlustém střevě člověka (Gibson,R.G. et all. Gastroenterology 1995; 108:975-982).
Příznivý efekt bifidobakterií se vysvětluje několika faktory:
V čem je pozitivní účinek inulinu? Podstata účinku inulinu a oligofruktanů u diabetiků je zejména v tom, že inulin a oligofruktany nejsou alfa-amylásou v tenkém střevě člověka štěpeny, proto působí jako rozpustná (dietní) vláknina. Naopak zpomaluje vstřebávání i jiných sacharidů, tím snižuje glykemický index požívané potravy, což je pro diabetiky značně výhodné. Proto nedochází ke stimulaci sekrece inzulínu. Teprve ve střevě je inulin fermentačními pochody štěpen na acetát, propionát a butyrát, které zde vykonávají příznivé působení na střevní mikroflóru a na střevo vůbec.
Energetický zisk z 1 gr inulinu je cca max. 1,5 kcal/g, podle jiných zdrojů je to max. 0,8 kcal/g. Je to zřetelně méně, než při konzumaci sacharózy, ale také fruktózy či sorbitolu.
Možno tedy shrnout, že inulin a oligosacharidy:
Inulin a oligofruktany jsou velmi prospěšným ve výživě diabetiků, nemohou však nahradit základní léčbu diabetu (perorálními antidiabetiky nebo insulinem). Není třeba se však obávat nějaké interakce se základní léčbou, naopak tyto oligosacharidy mohou napomoci ke zmenšení lability diabetu a ke sníženému energetickému příjmu.
Přesný mechanismus není zatím znám, existuje však několik možností:
Inulin je součásti stravy, je vhodné jej podávat u různých dysmikrobií, zejména u dysmikrobií po antibiotické léčbě, ale také u poruch mikrobiální flóry u Crohnovy choroby a u proktokolitidy. V žádném případě nedochází k interferenci, naopak jeho soustavná konzumace v průběhu antibiotické léčby a v období po této léčbě je výhodná, spíše řečeno žádoucí.
Doc. MUDr. Lubomír Kužela, DrSc.,
Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Praha 10
pomocí pRSo 3.03 pro HEMANN s.r.o. vyrobilo MrijaStudio 2009